Šetříte náklady?

1. Začněte příběhem

Lidé milují příběhy. Vyrůstáme s nimi, žijeme jimi a přirozeně se z nich učíme. Nevěříte? Vezměte si například nějaký známý fakt, například zákony působení gravitace. Pokud budete po někom, kdo o nich nic neví, chtít aby je pochopil, těžko vám k tomu pomůže ukázat mu výslednou matematickou rovnici. Takový člověk se bude cítit zmaten a pravděpodobně mu téma k srdci nepřiroste. Co když ale vysvětlíte, jak k objevu působení gravitace Issacem Newtonem došlo, ukážete pár experimentů, souvislostí a kontextu? Pak vzbudíte zájem a pochopení, které trvá. Příslovečné jablko poznání nepadne daleko od vašeho vzdělávacího stromu.

Neznamená to samozřejmě, že po vaší přednášce bude z každého špičkový fyzik, ale daný jedinec pochopí o čem je řeč, a proč tomu tak je. Nikdo se nechce biflovat holá fakta. Když k nim ale přidáte zajímavý příběh, důvod a genezi, začne se vám z pouhé skutečnosti vynořovat komplexnější smysl. A o ten zde jde především.‍

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

Vytvořte jasné a silné sdělení, proč je pro vaši společnost a lidi v ní vzdělávání důležité. Zformulujte cestu k rozhodnutí vzdělávat a komunikujte své úmysly i cíle. Vysvětlete, že nejste v pozici drába, který chce po svých lidech nesmyslné kurzy, ale opravdu vám jde o to, aby se z každého stal odborník na to ‚‚své’’ a ze vzdělevání benefitovali všichni.

‍‍

2. Kvantifikujte, plánujte a definujte společně 

‍Hledejte čísla, jednotky a stavte mantinely. Jaké přínosy má vzdělávání mít? Co se mají vaši lidé učit? Opravdu to uplatní v praxi? Kdy je ten správný čas? Jaké typy školení? Odpovědi na tyto zdánlivě jednoduché otázky vám přinesou jasnou oporu pro další kroky a zajistí, že vaše vzdělávací procesy nebudou chaotické. Potřeby vaší společnosti jsou však specifické, a proto do procesu plánování přidejte rozhovory se samotnými účastníky vzdělávání.

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

Zahrňte všechny, kdo se vzdělávání účastní do procesu plánování. Dávejte prostor pro otevřenou komunikaci a formulaci přání, obav, potřeb a pozorně poslouchejte. Na základě toho budete schopni vytvořit plán a vybrat typ vzdělávání, které skvěle zapadne do vaší firemní kultury a pracovního tempa.

‍‍

3. Vytvořte soustředěný prostor

‍V předchozím bodě jsme apelovali na nutnost společného plánování a zde tomu není jinak. Vaši lidé zkrátka musí mít ničím nerušený čas na vzdělávání. Nebojte se proto přizpůsobit pracovní rozvrh tak, abyste své lidi nezahlcovali anebo neodsouvali získávání cenných znalostí a dovedností na druhou kolej. Tato investice se vám v dlouhodobém měřítku několikanásobně vrátí.

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

Vyhraďte lidem na vzdělávání čas a místo naprosto bez vyrušování. Nastavte procesy pravidla, která zajistí, že lidé nebudou muset povinně nepovinně dohánět zdlouhavá a nesmyslná školení po práci, ale užijí si pravidelnou dávku znalostí a dovedností, která je bude bavit.

‍

4. Vyškrtněte z plánu slabé stránky

‍Tak, jako se někdo nenarodil s proporcemi basketbalisty, další zase není absolutně vhodný na některé úkony. Ať děláte, co děláte, se slabými stránkami člověka nepohnete tak silně, jako můžete čerpat z těch silných. Neustálé připomínání slabostí, je pro člověka frustrující a nepřínosné pro jeho rozvoj. Lidé se lépe učí z pozitivních odměn v odvětvích, která jim přináší radost. Neznamená to samozřejmě, že na slabé stránky máte zapomenout. Počítejte s nimi v rámci sestavování týmů a skupin, abyste vytvořili vyvážené prostředí.

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

‍Správně poznejte své týmy a jednotlivce v nich. Rozeznejte přirozené talenty a podporujte je správnou náplní školení a úkoly. Dávejte odměny za prezentaci silných stránek, ale vyhněte se přílišnému zveličování ega nebo ‚‚syndromu mazánka’’. Hrajte týmově.

‍

5. Pěstujte kulturu chybování‍

Ne všechna klišé vyjdou z módy. Chybami se člověk opravdu učí. Otevřete proto svou kulturu tak, aby bylo v pořádku přiznat a konstruktivně řešit chyby. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Představte si, že vám doma přeteče vana a vytopíte sousedy. Jak asi celá situace dopadne, když necháte kohoutek nadále puštěný, sousedům se vyhnete a odjedete na chalupu? Nezadělávejte si na větší problémy a naučte sebe a své lidi chyby zodpovědně přijímat tím, že odstraníte z chybování nepříjemné stigma a stud.

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

‍Tento bod vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Vedení totiž musí jít příkladem. Když někdo udělá chybu, měl by ji přiznat a poučit se z ní. Proto vytvořte prostředí, kde chyba není veřejně pranýřována, ale brána jako přirozená část rozvoje. Ukažte, že každý chybuje a nikdo nemá patent na rozum. Tím připravíte půdu pro přirozenou kooperaci a inovaci mezi vašimi pracovníky.

‍

‍6. Nepřestávejte se ptát

‍Využívejte všech možností celý proces vzdělávání zlepšovat a pravidelně kontrolujte, jestli dosahujete svých vymezených cílů a potřeb. Do detailu pátrejte, jestli vaše počínání opravdu na lidech funguje a odráží se do výsledků společnosti.

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

Často zjišťujte, jestli se předané znalosti a dovednosti uplatňují v praxi a jak se lidé ohledně výsledku vzdělávání upřímně cítí. Neustále přemýšlejte otevřeně o tom, jak vzdělávání zlepšovat a získávat z něj maximum. Začít můžete okamžitou zpětnou vazbou po školení, kde zjistíte jeho reálný přínos a následně zařaďte pravidelné sondy, jak se promítá do praxe.

‍

7. Nezapomínejte na strategii

‍Firma je maraton a vydrží ten, kdo ví kam a jak běží. Každá firma má určitou obchodní a marketingovou strategii. Na tu vzdělávací se ale myslí málokdy. Přitom se jedná o mocný nástroj, který využívají ti nejlepší na trhu, aby stále drželi krok s neúprosně rychlým a dynamickým věděním 21. století.

🔮 Jak by to mohlo vypadat?

Tato část vyžaduje trochu více času a pozornosti, a proto se jí budeme věnovat v dalším díle tohoto seriálu. Ukážeme si, jak je důležité začít zejména u změny myšlení, jak pracovat s vedením společnosti a proč byste rozhodně neměli zapomínat na silnou a sdílenou vizi.